Věděli jste, že poměrně nedávno bylo možné v Praze koupit lososa chyceného přímo ve Vltavě, a že tyto krásné ryby migrovaly po Odře až do Ostravy? Někdejší realita našich toků je v současnosti kvůli výstavbě migračních bariér v podobě jezů či přehrad, znečištění vody (odpadními látkami i hnojivy) a nadměrnému rybolovu,  jen smutnou vzpomínkou. Budoucnost ale až tak černá být nemusí. Některé negativní jevy se i díky změnám legislativy postupně daří odstraňovat, jiné přetrvávají, objevují se však i nové, které jsou pro české krajinné ekology i vědce velkou výzvou.

„Naším úkolem je vyhodnotit, zda je tok pro lososovité ryby vhodný nejen v současnosti, ale také po dopadech změny klimatu v budoucnosti. Pomocí hydrologického modelování jsme schopni stanovit, zda má podpora lososovitých ryb v dané lokalitě smysl. Pomáháme tedy efektivně vynakládat finanční prostředky určené na inkubaci,“ říká doktor Stanislav Ruman z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (KFGG PřF OU).

Programy na oživení českých řek

V celém Česku se roky objevují dotační programy, které se různými způsoby snaží podpořit návrat původních druhů ryb do našich řek. I díky nim začala nezisková organizace Beleco, z. s. v čele s absolventem KFGG PřF OU doktorem Jiřím Křesinou v roce 2014 vyvíjet v Národním parku České Švýcarsko speciální inkubační schránky. Spolu s rakouskými kolegy zkoušeli nové metody, které bohužel v povodí řeky Kamenice díky velkému množství jemného sedimentu nefungovaly. Následně tak přišli s plovoucí inkubační schránkou, která vycházela z fungujících modelů pro repatriaci pstruhů. Jejíž parametry byly následně upravovány tak, aby fungovala v povodí Kamenice, a zároveň byla využitelná nejen pro lososy ale také pro další druhy ryb (podoustev, ostroretka, parma či mihule).

Schránka i metodika pomáhají s návratem ryb

Samotný vývoj inkubační schránky, do kterého se i díky podpoře Technologické agentury České republiky (TAČR) následně zapojili i zástupci PřF OU trval do roku 2021. Finanční podpora z norských fondů pak vědcům PřF OU spolu s organizací Beleco, Českým rybářským svazem, Národním parkem České Švýcarsko, Krkonošským národním parkem, Ministerstvem životního prostředí ČR a Vojenskými lesy a statky ČR pomohla jednak s dotažením vývoje inovativní inkubační schránky, a jednak s vytvořením nové metodiky pro inkubaci jiker lososovitých ryb v mateřských tocích.

„Naše metoda zajišťuje u ryb vývoj tzv. homingu, což je vlastnost, která jim v dospělosti umožňuje najít tok, v němž se narodily. I díky tomu, že jde o metodu, která nevyžaduje nepřiměřené investice, může být využita takřka jakýmikoliv subjekty, jež chtějí posílit populaci lososovitých ryb ve vybraných tocích,“ přibližuje doktor Jiří Křesina.

Po letech vývoje teď inovativní inkubační schránky můžou najít využití nejen v Česku. Díky podpoře z Fondů EHP a Norska 2014–2021 – program CZ-ENVIRONMENT jsou nyní metody inkubace inovovány a testovány na dalších ohrožených druzích ryb a mihulí, a postupy konzultovány s kolegy z Norska a Velké Británie. Ostravští vědci chtějí po skončení projektu navázat na předešlé projekty a spolu s partnery z Česka, Slovenska, Polska, Německa, Maďarska a Chorvatska usilují o podporu v rámci Interreg Central Europe. Pokud uspějí, jejich inkubační schránky a metody hodnocení lokalit vhodných pro inkubaci mohou pomáhat s návratem ryb do mateřských toků prakticky v celé střední Evropě.

Výstava nabídne fotografie i inovativní schránky

Pokud se chcete seznámit s prací vědců PřF OU a jejich partnerů, máte jedinečnou příležitost. Po dlouhých přípravách odstartuje vernisáží v Atriu Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (Chittussiho 10) 15. června v 18:00 hodin výstava fotografií Ing. Milana Šandy „LOSOSI V PROUDU“, která všem zájemcům přiblíží inkubaci ohrožených druhů ryb v prostředí jejich mateřských toků.

Kromě fotografií bude na místě k vidění také speciální inkubační schránka a uskuteční se projekce dokumentu Prokopa Pitharta „V PROUDU – LOSOSI“, který vznikl v produkci České televize a organizace Nemeleme. Výstava bude v Atriu Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity k vidění do 15. října.

Autor fotografií v článku: Ing. Milan Šanda